Texty

Dvě velký kafe a prášky proti tlaku
naházíš lopatou
antidepresiva dáš si do panáku
a čekáš na zubatou
prasátko vykrmené špekem se živí
na dnu si dá milurit
nezdravé ale spokojené pod sedativy
a přesně tak nás chtěj mít

Hippokratova přísaha do kšeftu se netahá
tohle je business
svlíkne tě donaha

kolotoč dějin točí se dokola
do klece zahnat a ostříhat dohola
cukrátko slaďoučké ukrývá falešný tón
korporát bez tváře rve všema deseti
moc hezkej odkaz necháme pro děti
továrnu strachu se jménem Pharmageddon

už na tebe čeká

ty uvnitř cejtíš něco je špatně
na lidech nezáleží
zvrácenej film na stříbrným plátně
o zdraví tu neběží

Hippokratova přísaha…

kolotoč dějin točí se dokola…

chce se mi věřit že pořád je naděje
je to jen ošklivej sen
že basa čeká na každýho zloděje
nežijem v matrixu jen

kolotoč dějin točí se dokola…

Pochodujem tak jak káže velitel
kdo chce jinam ten je třídní nepřítel
příkaz nebo zákaz všechno vyřeší
systém nejlíp ví co je pro nás nejlepší

ne!
my chcem jíst maso a ne namletý zdivo
kouřit doutníky a vychutnávat život
chcem pořádný auta a žárovkama svítit
chcem radost i bolest že jsme živí chceme cítit

já už se chci probudit
z blbýho snu v zemi krále Miroslava
kde můžem zpívat a můžem žít
proč mám poslouchat to nebere mi hlava

je na čase podívat se pravdě do očí
budeš neposlušnej systém s tebou zatočí
nikdo tady nechce žádný drzý rebely
musíš myslet politicky proto je všechno v prdeli

ne!
my chcem jíst maso a pít svijanský pivo
kouřit doutníky a vychutnávat život
už to vážně stačí už musí přijít změna
my nechceme budoucnost jak z Demolition mana
já už se chci probudit…

tohle není život to je kolektivní koma

já už se chci probudit…

v zemi krále Miroslava

V tomhle světě plným lží
není proč se ptát
tma je kolem nás
v tomhle světě plným lží
není kam se skrýt
všechno svírá mráz

nenech mě jít
ani já tě nenechám
o nás dvou snít
je jediný co mám

kdo mi rány mastí zhojí
kdo mi řekne dál musíš jít
když jen všichni jak slepí stojí
se ke mně sehne a dá mi pít
kdo mi rány mastí zhojí
kdo mě zbaví špíny cest
temnou nocí musím projít
tvoje světlo tvoje světlo mě bude vézt

v tomhle světě plným lží
statečný je žít
nepodlehnout hrám
v tomhle světě plným lží
světlo od vás tří
vzít si nenechám

nenech mě jít…

kdo mi rány mastí zhojí…

někdy se prostě kácí
i ten nejsilnější zdravý strom
někdy jak stěhovaví ptáci
chcem vyletět a vidět celý širý svět

někdy se prostě kácí
vím že nikdy nenecháš mě v tom
někdy jak stěhovaví ptáci
chcem vyletět a pak se vrátit zpět

kdo mi rány mastí zhojí…

Černý naše duše jsou
černý je Andrejovo svědomí
černej šátek nosí v trojce Rambo
Schwarzenegger řídí černý Lambo

černá je budoucnost
myšlenky černý jsou
černej pátek nebyl žádná sranda
černý tričko nosí Petr Janda

černý dny se můžou zdát
vize černý jsou
zítřek oblík černý frak
není proč se bát
máme mantru svou
černá je metal černá je metal
už je to tak

krutej styl má černobyl
black sabbath pořád nejdál jsou
platilo tenkrát platí to i dneska
nejlepší je černá deska

černý dny se můžou zdát…

Může se stát že se začneš ztrácet
někdy prostě osud změní plán
cesta je jednosměrná není kam se vracet
ty jedeš sám jedeš sám jak Indián

ve vlasech vítr
a nebe nad hlavou
nad hlavou
asfalt mi zpívá
píseň toulavou
jedu sám
jak Indián

až velkej duch zavolá mě k sobě
po zápase zbude prázdnej ring
vstaň má milá neplač na mým hrobě
radši na mou počest dej si dobrej drink

až se do očí kouknu tý černý dámě
na cestu vyrazím co každej musí tam
s mejma kámošema vzpomeňte si na mě
že jedu sám jak Indián

ve vlasech vítr…

děkuju ti za ten dar za let i za pády
všechny svý strasti nechám za zády

svět má dveře dokořán

ve vlasech vítr…

Moc bych si to přál ale fakt to není sen
my si vážně myslíme že si život kupujem
moc bych si to přál ale fakt to není sen
vrchol našich přání je se vozit medvědem

nebude žádný další varování
fakt to není jenom sen

není nám souzený
jenom si v klidu žít zdá se mi
dávno jsme ztracený
v našich vlastních zdech trochu
nám došel dech
není nám souzený
v pasti jsme napořád chycený
omyly nechtěný
pročistí se vzduch
tím se uzavírá kruh

to bude krásnej výhled už fakt se musim smát
na ostrově z pet lahví si postavíme hrad
o globálním teplení letí přes půl světa
v tryskáči s vlajkou duhovou kázat teta Gréta

nebude žádný další varování
fakt to není jenom sen
lidskou chátru nic už nezachrání
zbejvá jen čekat na soudnej den

není nám souzený…

Mám zvláštní tušení
že tenhle divnej svět
nikdy se nezmění
mám zvláštní tušení
že tenhle příběh bez pravidel
už jsem někde viděl

kdo v tomhle svoje prsty má
za nitky vždycky zatahá
my jako loutky budem hrát
komedii smutnou hrát
nic dobrýho nevěstí
že v bolesti a neštěstí
se někdo dobře baví
a další dějství nic nenapraví

dav vůdců bez tváří
na piedestal staví
kdejakýho pitomce
jednou se podaří
a tenhle příběh bez pravidel
dohrajeme do konce

kdo v tomhle svoje prsty má…

představení ohraný
nic dobrýho nevěstí
má stejnýho režiséra
nic dobrýho nevěstí
vstupný je vybraný
v bolesti a neštěstí
opona padá tohle je derniéra

kdo v tomhle svoje prsty má…

zahráváme
prohráváme

když budeš pilně makat
a nebudeš se flákat
dostaneš malej pomník
a na nástěnku plakát
a na důchod léky
z tý rozvodněný řeky
radostně můžeš mávat
až s proudem budeš plavat

rádi si zahráváme
se silama který nejdou zvládnout
prohráváme
až na dno chcem si sáhnout
rádi si zahráváme
jak dlouho chcem to ještě táhnout
myslivny od lopat
chtěj všechno rozkopat
nasrat si do vlastního hnízda může jenom psychopat

maj to vymyšlený dobře
programoví lháři
salámová metoda
teror s lidskou tváří
mám geniální nápad
zabít zakopat
na psychopaty platí
jenom větší psychopat

rádi si zahráváme…

z cizího si brát
nikdy nepřestanou
není důvod čekat na to co se může stát
jde o naši budoucnost
tak musí všechno stranou
myslivny od lopat
zabít a zakopat
zastavit psychopaty může
jenom větší psychopat

rádi si zahráváme…

Krůpěje kanou
na horkou zem
roubík čpí potem
chutná železem
píšu ti sbohem
na šedou zeď
tam vysoko v mracích
čekám odpověď

že mě to mrzí chtěl bych psát
že neuvidím děti vyrůstat
naše osudy jsou dávno sečtený
dřív než skončí tenhle den
zbydou jenom kříže kamenný
bez kytek a beze jmen

se smrtí jdem karty hrát
krví oslavíme že zemřel pražský kat
nebojím se skonči to hned
je desátýho června rok dvaačtyřicet

píšu ti sbohem
na šedou zeď
anlegen cielen feuer
zní odpověď

naše osudy jsou dávno sečtený…

se smrtí jdem karty hrát…

krůpěje kanou
na horkou zem

kamarád co vedle stojí
i můj brácha co padl v boji
ať si nás mučej vyhladí
nikdo z nás nepromluví nezradí

se smrtí jdem karty hrát…

čtyřiadvacátýho června roku dvaačtiřicet…

Až vrchní ze všech nejvyšší
na stůl účet položí
bude najednou všem jasný
že je čas platit
sekera je veliká
roste každou vteřinou
penězma ji nesplatíš
co zničíš nejde vrátit

ještě rozhlédnu se naposled
ještě vykřičet chci těch pár vět
ještě rozhlédnu se naposled
co jsme to udělali
nic už neoddálí
všechny proklínám
matko Země odpusť nám

celý naše plémě
je dávno ztracený
jedovatý sémě
sobecký a bezcenný
všechny naše přání
na víku rakve napsaný
všechny nesmyslný bitvy
jsou předem prohraný

ještě rozhlédnu se naposled…

prosím odpusť nám
prosím odpusť nám
slyšíš jak tě volám
slyšíš matko odpusť nám
všechny nás proklínám

ještě rozhlédnu se naposled…

Bordel všude je bordel
tak obrovskej bordel
kam podíváš se školy platy D1 je bordel
zahnaný jsme do kouta
poslední šancí je revolta

je jen jeden důvod proč máme trubky v ruce
tohle není vodovodní ani sametová revoluce
ještě jednou řekni ano bude líp ty vole
dostaneš trubkou do čela a bude tě to bolet

NE tohle nechcem přijmout
už žádný mlčení
NA TO TI SEREM
JDEM jdeme pěst svou zdvihnout
jinak nic se nezmění
SEZNAMTE SE S REVOLTEREM
NE pořád bajky stejný
jen jinak natřený
NA TO TI SEREM
JDEM věci neprodejný
nejsou bezcenný
STAŇ SE TAKY REVOLTEREM

revolta tohle je revolta
hraješ to na sebe
praktiky STB teď poznáš co je revolta
R pasuje tě nad průměr
a kdo nemá R není Revoltér

NE nepřijmem žádný mlčení
věci neprodejný nejsou bezcenný
myš zahnaná kočkou do kouta
ví že poslední šancí je REVOLTA

Ve vlastním světě schovaná
jak v králičí noře
víla ze sna utkaná
za všechny lidský hoře

proti davu jde a vráží do lidí
protože vidí to co jiní nevidí
neumí lhát ani předstírat neumí
neumí
neumí ti lhát

řekni proč
tvář svou skrýváš
za maskou chladný bestie
aby neviděli jak ti je
tvář svou skrýváš
uvnitř tak něžná křehká
přijít jim
NEDOVOLÍM

stejná zůstaň stejná…
bosá si chodíš po světě
oči otevřený
světlo co svítí v temnotě
v těle krásný ženy

místo drahejch šperků
má korále z jeřabin
ve vlasech kytku její kůže
voní hedvábím
nemusí lhát ani předstírat nemusí
nemusí
nemusí ti lhát

prosím zůstaň svá
i když jako laň tě štvou
i když tě slepí budou bít
i když tvou duši pošlapou
prosím zůstaň svá
poslední živý div
až si tu masku nasadíš
budeš víc silná silnější než dřív

Řeky nafty a hory z plastu
dusivej dým
zlej duch posed tu lidskou kastu
co pohrdá vším
úsměvy křivý a instantní štěstí
nádherně zabalený
umělý kozy a vrabčáci v hrsti
všechno je dovolený
všechno je dovolený

věcí řád
chápat nebudem
a časomíra běží
pro naši pýchu pláče Zem
dává nám
varovný znamení
a časomíra běží
jsme ztraceni

úsměvy křivý a instantní štěstí
mění se v ošklivej sen
mrtvo a poušť jen děsivý zvěsti
už není cesty ven
už není cesty ven

je čas jít dál čas to spravit
otočit stránku zaplatit dluh
je čas jít dál tý nemoci se zbavit
zmizí zmizí zmizí další živočišnej druh

věcí řád
zpět se nastolí
a časomírá běží
můžem dělat cokoli
dává nám poslední znamení
rovnováhu vrací
a vládu nad zemí

Kde jsou časy kdys dokázal snít je to dávno
neřešil jsi cestu jen chtěl rovně jít po ní

schází nám čas
to jediný čeho máš málo
schází nám čas
kdy jsi umřel co se s tebou stalo

pomalu se krátí dech
království dáš za úspěch
nikdy nepřijde nahoru pozvání
hrana ti vyzvání
dneska není kdo tu včera byl
jenom hrabal nic si neužil
v cinkotu mincí nám hrana vyzvání
hrana ti vyzvání

tvý vlastní děti si chtěj s tebou hrát aspoň jednou
nemáš čas na ně co chceš jim pak dát za něj

pomalu se krátí dech…
síly ti dochází…
kdy jsi umřel co se s tebou stalo…

Dlouhý jsou dny tam na moři
nad hlavou žhavý slunce pálí
proč každej z nás nese svůj kříž
neustoupím vím že nepochopíš
chtěl jsem mít víc a ztratil co měl
řekla jsi zůstaň a já stejně šel
stejně jsem šel

v očích pálí slzy a sůl
my plujem den co den
v očích pálí slzy a sůl
pro blízký pro svůj sen
v očích pálí slzy a sůl
nad temnou hlubinou
v očích pálí slzy a sůl
kde slabí spočinou

volám jméno tvý
do větru v ráhnoví
volám jméno tvý
ve snu hladím tvý vlasy medový
volám jméno tvý
do větru v ráhnoví
volám jméno tvý
jen moře mi odpoví

dlouhý jsou noci tam na moři
každej jsme sám jen hvězdy s námi
až dneska večer dáš děti spát
tam na konci světa já budu stát
česat tvý vlasy už nebudu smět
tam z širýho moře se nevrátím zpět
nevrátím zpět

jak pevná zem voní
vidím jak z dálky přichází
jsem doma jsem u ní
a nic víc mi neschází

Tam někde v hloubi
pod chladnou zemí
prastarou záští zastudí
tam někde v hloubi netvor sedí
nebraň mu ať se probudí

my si vybrali cestu zrádou
názor a vlastní styl
jen tak jde přežít a nezapadnout
i když to trvalo dýl

pot a krev
žijem jenom teď
kdoví co pak bude s námi
pot a krev
nás už nebaví
v parodii na život
hrát vedlejší postavy
pot a krev
celejch patnáct let
díky že jste byli s námi

pot a krev
vlezem ti do hlavy
společně jsme monstrum
co nikdo nezastaví

tam někde v hloubi
pod chladnou zemí
prastarou záští zastudí
tam někde v hloubi
netvor sedí
nebraň mu
ať se probudí

my si vybrali cestu zrádnou
přímo jít neměnit směr
než tuhle změnit
tak radši žádnou
rarachy vykouřit z děr

pot a krev…

Dvacet tisíc mužů
jak řeka chystá zteč
co dnes večer nás čeká
Ikarova křídla
nebo Damoklův meč
pevnější než zeď naše štíty jsou
je jen tady je jen teď
přes nás neprojdou

druhý břeh už nás volá

za jistou smrtí dneska jdem
krev z našich zbraní zbarví zem
o temných časech místo vět
budou naše kosti vyprávět

NEPROJDOU
přes nás NEPROJDOU

dvacet tisíc mužů
valí jak dravý proud
nic je nezastaví
ale zaplatí nám draze
můžeš se spolehnout
pevnější než zeď naše štíty jsou
poznáš co je Sparta
přes nás neprojdou

i když zrada vaz nám zlomí
Efialtus chystá lest
nejsou jenom slova
síla odvaha a čest

NEPROJDOU

Schovaná pod peřinou
ptáš se proč lidi zlý jsou
tisíckrát srdce ti zlámou
strašidla pod postelí
a duše zatvrzelý
chceš zas bejt s tátou a mámou

stejný to tak někdy mám
ležím ani nedýchám
schovat se do náruče
dokud to vevnitř tluče
bejt zase s tátou a mámou

s nadějí
zase stojíš na nohou
s nadějí
s nadějí
S nadějí
porazit tě nemohou
s nadějí

vteřinu za vteřinou
kapačky ukrajujou
čas proudí do tvý žíly
kytky ve váze schnou
vizita za vizitou
savo a pláště bílý

jedno jak dlouhá zima je zlá
zas přijde den kdy slunce mraky roztrhá

Nikdy jsem nebyl mámin
mazánek
pro ránu daleko nejdu
pusu nech zavřenou radši
na zámek
jestli nechceš problémy
zdrž se blbejch poznámek

už začínáš chladnout
já se teprv zahřívám

vítám tě v klubu rváčů
tady ti póza nestačí
umíš jen drsný komentáře
my jsme jinačí
vítám tě v klubu rváčů
bez keců a prázdných gest
pěst loket pěst pěst loket
pěst…

hrdý kluky rodí ulice
pro ránu daleko nejdou
zíráš překvapen jsi velice
tohle není žádná hra já jsem
tvrdá palice

řekni to ještě jednou
dost bylo prázných gest
tady nejsi na svým fejsku
pěst loket pěst

Toulám se ulicí šedivou
šedivý nebe se táhne nad hlavou
jenom tak umět lítat
letěl bych za duhou
toulám se ulicí kolem lidi jdou
netečný tváře jedna za druhou
bez cíle život mizí
tak vzdálený a tak cizí

na nebi zazáří ryzí a upřímná
s úsměvem na tváři pochyby rozmetá
až jednou zazáří věčná a nesmírná
vždycky tu s námi byla
musím ji najít je sněhobílá sněhobílá

každá lež je šedivá
cpe se první a všechno poplivá
jakkoliv věčná zdá se nebývá
pravda ač prostě oděná
má rovný záda a pevný kolena
i když je po lži druhá
jednou se zjeví jen jde to ztuha

já musím ji najít
i kdybych za ni měl jít světa kraj
lituju všechny
co ji nikdy nepoznaj
já musím ji najít
i když je to těžký
až kůň pode mnou padne
dál půjdu pěšky

Budoucnost žádnou
pro nás už není šance
když světu vládnou
tupost a arogance
píšeme závěť
pro příští generace
pro ty co přijdou
odkaz je radiace

smrt stále blíž každou
vteřinou
kulek roj nevidíš ani jedinou
dál tu bude číhat tisíc let
kdo zaplatí za tu lež za ty
zločiny
za bolest naši krev naše rodiny
beton navždy schová odpověď
všechno byla to lež

pro kariéru
za všechny naše činy
cena je velká
zaplatí někdo jiný
cena je velká
mnohem víc než jsme chtěli
co způsobíme
tenkrát jsme nevěděli

(Gorgy / Protheus)

Víš co znamená netušíš
co kolem nás teď lítá
lstí jsi zmatená
jaký má cíl
pomalu ti svítá

proč nám lžou
křivý jsou
ničí nás víc než málo
zlý proroctví
co kdo jim dal
aby to za to stálo

hádám
lidem se divnej zdám
že lhaní příčí se mi že mám rád svoji zemi
hádám
hudba je moje zbraň
jsem tady mezi všemi jedinej pravej agronaut

sen každej den
pošpiněn
se mění v noční můru
rád chtěl bych znát
kdo vinu má
kdo vypustil tu stvůru

v říší divů hnusný je probuzení
na malou Alenku už vlk zuby cení

(Dymo / Protheus)

Nejsme si rovni ví žiletkovej drát
čemu mám věřit snad nebude to zlý
svině se drží špíny hlavně že maj dost co žrát
uvězněný za zdí škvírou pozorujem hvězdy

sami proti všem
věrni zůstanem

uměli jsme se ctí bránit svoji zem
proti jejich zbraním prázdný ruce svý
svině se drží špíny my stáli proti všem
uvězněný za zdí škvírou pozorujem hvězdy

(Dymo / Protheus)

Seržante jen tak jít a sekat do lidí
se dneska nesluší
nejsme stát opicí na to máme ústavu
ten pán to netuší

sekerou jedině sekerou
ukončíš každou hádku a né jenom některou
sekerou jedině sekerou
uvidíš jak si budou lidi tě vážit

co by rád to už nám nepoví
možná bejt v novinách
mluvit neumí rozumí kulový
čím to že nemám strach

zlej je zlej je zlej
svět co se kolem točí
stal se hyenou
zlej je zlej je zlej
nechcem zažít novou dobu kamennou

sekerou jedině sekerou až se z toho…

seržante jen tak jít a zvonit ocelí
se dneska nesluší
my to tak nechtěli jenže klíče selhaly
ocel je přehluší

(Gorgy / Protheus)

Kde bylo včera světlo je dnes tma
už není žádné zítra pro nás dva
co jeden hledá druhý má
už není žádné zítra pro nás dva

slova tlačí mě musím se ptát
tohle není let jenom volný pád
všem vládne nám jediný řád
jen si nahrabat pořádně nahrabat

máš cizí vůni cizí tvář
uvnitř jsi jiná i když stejná vypadáš
supi si vzali co patří nám
už nejsi zemí kterou znám
jsi cizí jiná vyhaslá
už nejsi tou kterou

nejsi stejná
s každým se pelešíš
lehká děvka
co bude dál neřešíš
nejsi stejná
kdo děti ochrání
jsi líná jsi slepá jsi hluchá
jsi jenom zklamání

(Dymo / Protheus)

My jsme parta tvrdejch chlapů
každej o nás ví když nás nasere
šlape si po štěstí
my jsme parta tvrdejch chlapů
to je tvrdej svět a kdo nás nasere
ten pozná to hned

jen my umíme zkrotit ty potvory
jsou z oceli plameny šlehaj z komory
máme jednu víru ctíme tradice
máme svý zákony a jsou nás tisíce

dnes v noci přiletí andělé pekelní
nebe je pro silný
náruč jim otvírá

všude kolem je to marný
všechno v bordelu
svět asi zapomněl lehnu jak si ustelu
v naší partě je to jasný neměj pochyby
prachy nás nekoupí kašlem jim na sliby

dnes v noci přiletí andělé pekelní
nebe je pro silný
náruč jim otvírá
konečně přiletí andělé pekelní
na koních z oceli
dnes v noci přiletí

maj svý zákony maj svý dradice
nejsou jako my jsou jich tisíce

(R2R / Protheus)

Cítím už rozpadá se
ten hrad z písku kterej ochránit měl nás
cítím je slabší zase
s každou další vlnou v moři
jednou zmizí už se nevynoří

víš říkali mi
zdá se to tak dávno
slušnej buď a pracuj
najdi místo svý
já věřil jim
že mi bude přáno
chtěl bránit hodný
před vším zlým

víš pochopil jsem
zdá se to tak dávno
všechno špatně skončí
proč jen kdo to ví
sám pochopíš to
platí co je psáno
silný slabý žerou
celý tajemství

přijde přijde až to jednou přijde
jestli budeš slabej tak
silný tě sežerou
přijde přijde ty víš že to přijde
ustoupíš jim nebo
ratata ratata

(Dymo / Protheus)

Každej den člověk pořád něco musí
každej den dře se aby bylo líp
hladová šlechta ať něco si zkusí
já makat nebudu na ně fakt nebudu
dělat z nás otroky na tom to stojí
závislý na prachách jedinej cíl
sami dřít nechtěj a nás klidně dojí
já makat nebudu na ně fakt nebudu

já bych chtěl odpočívat v pokoji
na gauči anebo v ložnici
to je mi celkem jedno mě vyhovuje obojí
já bych chtěl odpočívat v pokoji
kdo je rozumnej taky nevstane
za to aby vstával rozhodně svět nestojí
zase nás dostali na krásný slova
hodinky ze zlata vyžraný prasata
na vzdušný zámky chytil ses znova
já makat nabudu na ně fakt nebudu
dobře to vymyslel náš velkej bratr
demokrat technokrat Leningrad taky krad
tady už nezmůže nic psychiatr
já makat nebudu na ně fakt nebudu

celej život do nás hučí co se sluší
až dojde benzín převozník nás hodí tam
neuděláš nic za to ti ručim
tak to prostě chodí
dneska na to… dneska nevstávám

(R2R / Protheus)

Je silnej chlap co gule má a nebojí se nezná co je strach
pracky z železa ve zlato promění se všechno na co sáh

když to nejde rozbít jde to ještě větší silou
nejpevnější pouta vůlí rozdrtit jdou
když to nejde sekerou tak motorovou pilou
tak jdem

máme jak se říká
duši bojovníka
nás nikdy nedostanou
žerty stranou

nejsme jako tamti
vládnoucí diletanti
sbohem né nashledanou
nedostanou nás

velká dáma co má styl je nezávislá krásně stavěná
na selfý hubu nešpulí a není kurva dědkem placená

(Gorgy / Protheus)

Chystá se kopec stolů a s ním moře židlí
není žádnej suchar ten co tady bydlí
prase lepší v ohni nežli na terase
zajímavej večer tady otvírá se
spousta skla a spousta kovu ten stůl zdobí
vůně která láká mrtvý ze záhrobí
nejsme Kelti ani Skoti zvěř pohanská
naše řeč i tahle píseň je slovanská

všichni už jsou tu s námi
na nás si nepřijdou
vyžraný mocipáni
ať se pakujou

oblé tvary zvou nás všechny k tomu stolu
jedno kdo jsme jakej hlavně že jsme spolu
proto každej bubák u nás kýbluje se
že tu máme ryby v tůni laně v lese

všichni tu dneska jsou
slavíme s rodinou
krysy se pakujou
na nás si nepřijdou

(Gorgy / Dymo / Protheus)

Kniha mýho života je hodně těžká věc
v ní si číst
nechceš ani náhodou náhodou
někdy si říkám že ji píše pitomec
kam má jít
neví ani náhodou náhodou

ani náhodou zdá se najednou
není lehký vstát
srdce chce to vzdát
najednou stojíš přede mnou
spolu můžem další stránku psát

za ruku mě vezmeš dnes a stejně za sto let
jestli ne
ať radši shoří svět
my tu dávno nebudem děti můžou vyprávět
že spolu napsali jsme velkej příběh
všem jednou řekne těch pár vět

někdy je to těžký a někdy ještě víc
někdy se topim v prachách a jindy nemám nic
nechtěl bych to vážit co mám na hřbetě
když se naše ruce spojej je mi dobře na světě

(Dymo / Protheus)

Jde s písní děl
blíží se nepřítel
krátí se dech
usínáš v zákopech
jsi sám

dáš cokoli
ať už to nebolí
hlína vychladlá
je blíž než se zdá
jsi sám

obloha ztemnělá mraky se stahujou
křídla havraní zlý zprávy věstí
tak už to začalo červi se radujou
já přeju nám dej bůh štěstí
kosti rozdrolí
rozfouká do polí
písek v hodinách
tesá epitaf
jsi sám
zastav se na chvíli
mysli na ty co přežili

(Dymo, Protheus)

Svítá nebo za obzor se slunce noří
na dálnici bouračka na spánek není čas
svítá chlap na kaši a kára hoří
my tam budem první jasně odserem to zas

kdo vám hasí domy – my
kdo odklízí stromy – my
kdo vyndává mrtvý – my
kdo to po všech uklidí – my

z věže poplach troubí dneska nejdem brzo spát
nám to nevadí my známe svojí práci
když barák zapálíš v autě se rozsekáš nemusíš se bát
my budem s tebou první my jsme PLAMEŇÁCI

svítá co přinese nám den
zachráníme dítě než dům lehne popelem
svítá pak to zapijem
večer budem slavit jestli dnešek přežijem

ať si stát nám platy krátí ať se hroutí vláda
já za sebou parťáka mám a ten mi kryje záda
když krovy praskaj už se boří strop

(Gorgy, Protheus)

Temně rudá krev lehce stéká po tvých rtech
pach rozkoše a chtíče víří tichý horký dech
těžký černý šat náhle na zem se ti smek
nahota je spása na tu svou tu čekám věk

kletba se probouzí
okovy tíží tak pojď blíž a odemkni
v železech spoutaný hněv
já jsem lord Baskerville
řetěz mě zostouzí
tak už mi otevři
ať vím jak chutná tvá krev
já jsem lord Baskerville

omámená strachem v moci jedovatých par
dáváš se a sténáš vrchol čeká – věčný zmar
nasycen a znaven tvojí sladkou pachutí

(Gorgy/Protheus)

Já jednoho znal ten měl svůj velkej sen
chtěl obrazy malovat fakt hrozně chtěl
mlel o tom celej den
jak tak pořád mluvil povídám mu běž
měl bys něco namalovat když tak hrozně chceš

my nebudem stejný chceme začít žít
chceme ryby chytat a k tomu z řeky pít
chcem se dívat na mraky a jak kde život běží
v lese ležet na zádech za pecí to když sněží

čas nezastavíš letí nečeká
tak přestaň rozhlížet se užívej si když seš tady
druhou šanci nedostaneš tahle je ta tvá
chyť štěstí za prdel když otočí se k tobě zády

taky jsem znal jednoho i ten svůj sen měl
pořád na něj myslel asi chtěl bejt myslitel
jak tak pořád myslel co vám na to říct
jednoho dne umřel a nevymyslel nic

(Dymo/Protheus)

Stále je stejný nikdy se nezmění
co svět světem stojí lidi jsou na zemi
člověk jen hledá jak líp by se měl
že špatně se nemá jen neumí žít to zapomněl

jako ty co byli jsme generace ztracená
další po nás přijdou ty taky ztracený jsou

stále je stejný nikdy se nezmění
smysl to nemá a to je záměr zdá se mi
někdo nás zkouší kdoví co sleduje
hledám co tu není podléhám snění
a ztrácím co tu je

nevidíš co zpátky voláš
má se vrátit mráz a zloba
nevěříš že bude to lepší
já mám víru za nás oba

(R2R / Protheus)

Stojim si tak na zastávce cesta z práce k tomu záda berou
v ruce tíží igelitka těžká jako život koukám jak se vrabci perou
v dálce slyším hřmění takhle zní tryskový motory
světla sporťák zbrzdí koupenej z taťkovy podpory

nehty hezky pěstěný kvádro módně střižený
tohle zlatý děťátko účet za plyn nehlídá
směje se mi do ksichtu a klidně povídá

my jsme prostě zlatý hoši
můžeme vše my jsme zlatý hoši
neserte nás táta si vás podá
táta je brácha ministra a krev není voda
neumíme nic jen vyhazovat kačky
chcem stále víc děvky chlast a rvačky
nebejt našich tátů žerem jen co najdem v koši
my uměli se narodit my jsme zlatý hoši

vyrazil jsem do banky poprosit ať mi sníží splátky
půl dne stojim ve frontě odešli na oběd za dvě hodiny jsou zpátky
kolem poskok běží někomu zalízt do zádi
až k zemi se klaní zlatýho hocha kolem provádí

(Dymo/Protheus)

Zas o světě nevíš nic neříkáš
bledý svit tvé oči váže skoro nedýcháš
v lednici myš oběšená špajz jak po bílení
jen z televize zní homodlačí kvílení

jednou jsem se taky kouk pár vteřin nedám dýl
po tom co jsem tam uviděl všechno jsem pochopil

já to řeknu ano je to tak
naše ženy vysál Homodlak
nikdo z nás ho nemusí se bát
on totiž radši nás chce sát

co ode mě čekáš s tebou se párat nebudu
hned tu bednu chytim a shodim ze schodů

houhou chlapi jdou klacky táhnou za sebou
houhou támhle jsou a myslim že jdou za tebou
houhou chlapi jdou chvíli trvá než se naserou
houhou už tu jsou a řek bych že tě zabijou
HOU

hele milej Patizóne nech nám naše ženy
přece se nebudu malovat abychom byli buzny stejný
chlapi jdeme na něj ne stříbrem česnekem
udělám mu mejkap okovaným pendrekem

(Dyno/Protheus)

Nevadí že nám vládne vůl dostaneme žrádlo do koryt
jsme hovada to už jsme dokázali jenom se nacpat s nikým se nebavit

je nám hezky v týhle noře
smrdí ale je tu dobře

ze všech stran dokola slyším serou nám na hlavy všechno je rozkradený
diskutéři na novinkách chytrý co se změní hovno posvěcený

už Švejk to říkal jsme národ kurev zlodějů a celebrit
a co je nejhorší my se tím chlubíme jak jsme jeden druhýho dovedli vošmelit

citím chladný ruce že mě za nohy táhnou
cítím že se k nim propadám
prohnilá země nedá oporu žádnou
neslyší hlasy ty co nám vládnou

nechápu že se furt divíme lehce kradou ty co sedí u vesel
stejný jako my jsou totiž jedni z nás jen naše tupý hlasy je dostaly do křesel

(Protheus/Protheus)

Zase slyšim smutnej příběh někdo neví kudy kam
já jsem zvyklej v týhle zemi už nic neříkám
klidně lidem vysvětluje mastnou hubou politik
proč ženská sama na mateřský nemá na rohlik

každej kouká co by ukrad v tomhle světě šedivím
já jsem zvyklej v týhle zemi už se nedivím
jeden výměr exekuční přibitej má na vrata
druhej koupí ženě káru celou ze zlata

vítej vítej v zemi zaslíbený
v tom kraji plným netušenejch možností
tady je možný to co nikde jinde možný není
a kdo je chytrej tak to kreje blbostí

tak to chodí v týhle zemi děkujem ti osude
já se bojim že to tady jiný nebude
bejt teď třeba v Austrálii sežere mě krokodýl
nás tu supi v exekuci žerou o to dýl

zase slyšim smutej příběh nevědí už co nám brát
přesto všechno jsem tu doma mám to tady rád

(Dyno/Protheus)

Občas pocit mám že žiju už sto let
že jsem všechno viděl všechno znám nazpaměť
občas pocit mám že žiju už sto let
co jsem moh jsem podělal hodně z toho vzal bych zpět
pokaždý když přijdu domu když tě tam vidím a nahou k tomu
cejtim se jak školák kterej právě začal objevovat svět

vím jsem nuzák jen svý sny mám
zítra budou zase šlapat po nich
srdce mi pofoukáš
ať mě tolik nebolí
díky že na svět nejsem sám
ty mě v tom nenecháš
když na mý straně stojíš
ani smrt mě nezkolí

občas pocit mám
že mě to všechno zavalí
ať dělám co dělám prohrávám
že mě v tom nechali

někdy se chovám jak velkej pán
a pak se za to omlouvám
tak snad mi uvěříš

(Gorgy/Protheus)

RRRRrrrrrrr! rrrrrRRRR!
Kámen kÁmen kámEn káMen
nacházíme se v době kamenné právě přichází první lidé
naši předkové tu žijí beze strachu protože nevědí co je sežrat přijde

měls tu díru zakrejt až po tom cos ji vyhrabal
jestli mi nedáte šampón tak se zabiju dáme si srnabal
šéf chce vědět kdo ji zabil aby věděl proč jsem to udělal
ten kyj je nějakej rozbitej ještě před chvílí fungoval

hrůza zastavit vraždění sešívání lidí
hrůza hrůza hrůza má tvář no tak to by stačilo
rudou stepí pokřik zní
rvát se budem za šampón
vrahem není zahradník
je to kámen támhle to je von
v panenské divočině zde žijí v dokonalé symbióze
mamuti koňomuti slepicomuti a žížalomuti

dřív jsme chodili po čtyřech pak po dvou
jestli to tak půjde dál nebudem mít po čem chodit
jsem z kmene na konci světa kde už se padá dolů
chtěl bych spát s vaší ženou kdyby mi to nevadilo nebyl bych proti

pstruh se žene potokem proti proudu
řekni proč jsi surově zabila dvě ženy z nichž jeden byl chlap
přichází noc – DRŽ HUBU!

(Dymo/Protheus)

Na prsou mě tlačí a dech mi sotva stačí asi bych byl radši kdyby si mě vzal
ten s tou černou kápí lečí co nás trápí prostě máchne kosou a půjde o dům dál
myslím že mi lhali ty co mi život dali když se mě pak ptali co bych dělat chtěl
měl jsem spoustu plánů a otevřenou bránu někde se to zvrtlo dřu na jiný bohužel

moje hlava to je mý prokletí prostě ji utrhnu zahodím do smetí
moje hlava to je mý prokletí už nikdy nebudu snít z krku jí ukroutim ta se proletí
bez ní mi bude líp to se mi uleví povolí napětí

pořád klikat myší měl jsem cíle vyšší šéf to všechno slyší a zas mi zatopí
chci svý dětství zpátky řešim jenom splátky hlavu do oprátky a zmizím bez stopy
myslím že mi lhali ty co mi život dali když mi povídali že to bude medový
měl jsem spoustu plánů a teď už jenom stárnu až tu jednou nebudu nikdo se nedoví
že jsem tady byl

Chápu co říct tím chtěl ten strejda vousatej se trochu zapomněl
šíří se do světa že nevěřící psy teď čeká odveta
dostanem s ostudou naše země dlouho naše nebudou
V Paříži nebo v Ostravě budem všichni chodit s hadrem na hlavě
mě se ale vůbec nelíbí že mý děti maj nám platit za chyby
jestli to teď naše země dovolí budou chodit zahalený do školy
koukal jsem na netu čemu jsme se všichni smáli už je tu
pomalu nás vytlačí víra vládne rozum na ní nestačí

odvane nás závan větrů východních
kdo jen trochu myslí tuší co se chystá
zabít jménem víry to prej není hřích
vrátí nám co dělali jsme pro Ježíše Krista

chápu co říct jsem chtěl ten strejda vousatej mi to připomněl
tohle je moje krev a moje zem tohle tady trpět prostě nebudem

zabít jménem víry – war for territory

odvane nás voda provalí hráz
kdo jen trochu myslí ví že přichází čas
zabít jménem víry není hřích
sežerou nás a potom vyhladí nás
čemu jsme se smáli to nám poláme vaz
vrátí nám co dělali jsme pro Ježíše Krista

(Protheus / Protheus)

Naše milá země vyslala svý plémě
do Evropský Húnie že ho tam zasyje
a co z toho vzešlo to by jinde nešlo
vidět tohle Masaryk je rád že nežije
nenažraný páni a nenažrané dámy
vědět že jste bezva parta hned tam jedem s vámi
do rukou vezmem vidle a na tom zlatým bidle
stejně fotr jako lotr ohřejou se v báni

nebijte mě prosim já imunitu nosim
já jsem Eurokozomut břicho mám jako sud
taky mám všude známý tak pochopte mě dámy
jen se trochu napakuju a zdrhám odsud

přihlásíme asi do soutěže krásy
Kateřinu Vpeake (čti Vpíče) holky budou rvát si vlasy
vítězství je naše a ta politická kaše
první cenu za blbost převezme si z basy

milej pane Dráthe (čti Dráte) jak se v díře máte
budu svědčit ve váš prospěch co mi za to dáte
já mám přislíbíno v krabici na víno
pětatřicet mega sečteno a podtržíno

(Gorgy, Protheus)

nejsem Noris ani Delon neumim se rvát
zase ležim držkou v louži jako tolikrát
nemám po kom co bych zdědil nemám zlatej důl
nebudu se proto věšet nejsem žádnej vůl

chvátá čas po kom štěkne pes
k čemu velkej barák před nim mercedes
chvátá a rychle uletí na koho z nás vzpomenou si v příštím století
nechápu ty zmetky jenom pro prachy s hnát
těch pár let co budu tady furt mě musej srát
dejte mi s tim pokoj já mám žízeň velikou
každej večer končim v baru s těžkou kolikou

dejchám a chodim s cítim a mluvim a jsem za to rád
já jsem nadšenej můj cíl je jasnej
vidim a slyšim a řikám co si myslim klidně se budu rvát
já jsem nadšenej chci bejt šťastnej

když už jednou dřu se tady chci se taky smát
dáme hlavy dohromady budem pít a žrát
zavoláme hezký holky stejný chutě maj
budem tančit za vodměnu možná něco daj

chvátá čas je jako sen co se vlastně změní
jen my tu nebudem
chvátá a točí s planetou sotva třikrát škytneš už tě pod zem zametou
kromě srandy není tady, co bych vážně bral
mám dvě ruce mám dvě nohy co bych si víc přál
každá cesta jednou končí hudba bude hrát
byl jsem tady užil jsem si můžu klidně spát

dejchám…

(Dymo, Protheus)

umělci kočovní zase zavítali mezi nás
jak to vidim hned tam letim
z dálky slyšim hlas

nemusíš hochu se vůbec bát
nemusíš ze mě mít strach
povím ti dříve než půjdeš spát
co psáno je ve hvězdách

pravdu měl ten co řek přece se točí
smůlu s ní že byl nato sám
čím to je sejde z mysli sejde z očí
na to já na to já se ptám

já už konečně vim
co už jako malej měl jsem znát
svět je lunapark
a přeje tomu kdo to umí hrát
tak teda
já už konečně vim
proč každej hned chce všechno brát
svět je lunapark
ale já se točim rád

teď už vím každej příběh stejně končí
houpá nás jak s náma točí svět
jak tam stál nikdo neviděl ho byl to on či
já jsem hrál na ten  flašinet

nemusíš hochu se…

vše co znám to on mě učil
představy drtil divně pravda zní
stával sám flašinet zněl klikou točil
v hlavě mám jeho slova poslední

já už konečně vim…

(Gorgy, Protheus)

raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedum

prázdnej ksicht slepičí se mi hnusí
ona má má ten dar co bych chtěl
nejsem už malej kluk platit se musí
tohle je kůň co smí mě vézt do pekel

ahoj jak se máš
musim ti něco říct
pořád tě sleduju
moc dobře vypadáš
jen jednu noc
jen jednu noc
jen jednu noc nechci víc

je krásná a rozverná
ulici jde každej se otočí
třesou se mi kolena
jak kočka divoká dívá se do očí
krásná a rozverná
ví co chce a říct si umí
je trochu potvora nevěrná
tam dole to svrbí a v uších šumí

líbáš mě
a přitom třískáš mě
je mi překrásně
když svlíkáš mě

mučíš mě a to se nedělá
to nebyl Amor co se do mě strefil kuší
mám rád když mi dáváš do těla
a to ty umíš líp než sluší

saješ mě jako Harpyje
Lucie co krve upije
přeješ si číslo pět a on už nežije
to mě neposílí dneska mě zabiješ

je krásná a rozverná
to byla noc v hlavě z ní není nic
třesou se mi kolena
ze sna se probudím uprostřed popelnic
krásná a rozverná
do těla hluboko zajel Amorův šíp
je to potvora nevěrná
zase k ní půjdu zase jí musim mít

líbáš mě…
mučíš mě..

(Gorgy/Protheus)

rád se dívám když se plní sál
holky krásný kluci jak šutr pevný
pár piv si dáme a zas pojedem dál
každej den znova nikdy to není stejný
noviny nečtu na televizi nečumim
mě nezajímá kdo zase kde co ukrad
mám tuhle partu a nic jinýho neumim
a mě to stačí bigbít mám stejně radši

prší fouká nebo slunce svítí
už se zase plní sál
to je pohled kterej nadevše mám rád
vedro nebo zima už se zase řítí
celej tenhle seriál
vždycky není o co stát
ale stejně budem zase večer hrát

jednou se sejdem a budem starý fláky hrát
až budem dědci jak otec Fura sešlý
všechny nás čeká abstinence celibát
co by si čekal zbude nám jen metal

prší fouká nebo slunce svítí…

už jsou tady už jsou tady svou káru parkujou
nejsou lístky šmelináři před kasou se štosujou
jsou celý černý lidi je vítaj
hřebíkama vokovaný křivý bundy maj
a holky šílí ječej a lítaj
uhni nic nevidim neslyšim nevidim neslyšim

prší fouká nebo slunce svítí…

(Dymo/Protheus)

i have band called Escalathör
we are faking Terminejtrs
i hate war i hate pain
i confuse it from maj brain
we want nature we want peace
we are siting on maj knees
we are playing super hit
polotics is rýly shit
you are wery fakrmadr
we are negrs Kuntakynte hadr

(přeloženo pomocí gůgle translathör)

(R2R / Protheus)

tak už seš v síni slávy to se teda máš
tvoje fláky táhnou davy dobře vypadáš
média ti žerou z ruky teď seš jejich kůň
po klubech hrát to už tě nebude štvát

kluci chtěj bejt jako ty a holky z tebe šílí
prachy házíš vidlema a to jsi vždycky chtěl
celej život vyměnils za jedinou chvíli
že nakonec budeš sám to jsi nevěděl

zní už z nebe božský chór
hvězda stoupá k výšinám
velebí tě každý tvor
chlape ty fakt jedeš
zní už z nebe božský chór
tvůj hlas vládne pustinám
záříš jako semafor

tak už seš v síni slávy do zad tlačí trůn
jen pár gest a šavle z hlavy podpis čumilům
jestli ti to za to stálo bejt jak v plotě kůl
na to se nebudu ptát já jenom budu se smát

já fakt zírám ty jsi chléb náš zdejší
nepopírám zrdcadlo ti nelže
ty jsi nejkrásnější

kluci chtěj bejt jako ty…
zní už z nebebožský chór…

(Dymo/Protheus)

počkej moje milá počkej ještě chvíli
nasadim si suspenzor a přes něj hodim dres
jen jediná cesta dovede nás k cíli
jen jediná cesta vede do nebes
počkej moje milá proto jsi mě chtěla
že jsem litej z oceli a neumim se bát
když tě v mlejně sejmou je to celkem mela
tohle je hra pro chlapy a my ji budem hrát

deset tisíc rukou letí vzhůru v zádech z toho mrazí
a holky
když vlna rovnou z Mexika si po tribunách cestu razí
a ještě
holky krásný na trávníku zpívaj tančí polonahý
a znova
dneska budem bojovat a přineseme kovy drahý
a zase

počkej moje milá už se nám to blíží
na rukou i na nohou cejtim každej sval
na plagátě v šatně na nás Švarcenérg shlíží
dnes večer se ukáže proč jsem trénoval
počkej moje milá dav nás všechny vítá
tribuny jsou plný jako tuři řvou
nad hlavou nám velkej černej jestřáb lítá
naše parta ocelová jako jeden jdou

deset tisíc rukou…

(Protheus/Protheus)

dívky krátké sukně z šatních skříní vyndají
všude voní jaro a ptáci zpívají
v horách začal zase v noci padat mokrý sníh
všichni se usmívají všichni se usmívají
pekař čerstvé housky do výkladu vystaví
metař čistí chodník a ploty rezavý
v horách začal zase v noci padat mokrý sníh
všichni se usmívají všichni se usmívají

a já nedýchám a já nedýchám

odešla si náhle není pro co žít
není na co čekat je čas odejít
bylo to tak snadné je to jako sen
všichni se usmívají pod Nuselákem

a já nedýchám a já nedýchám

možná chci a možná ne
ale stejně to tak zůstane
to co jsem chtěl ti povědět
už nestihnu říct

kde jste všichni byli když jí rvali šaty
kde jste všichni byli když jí znásilnili

(Protheus/Protheus)

já mam skvělej plán
dobře vim co udělám
už nikdy nebudu sám
koupim si rédijó
nezaváhám
peníze v polštáři mám
už nikdy nebudu sám

mít svoje rádio je sen můj výstřední
to mít já bych rád
mít svoje rádio už toužim mnoho dní
domu ho nesu je to model poslední

já mám skvělej plán
proto jdu nakoupit k vám
už nikdy nebudu sám
dejte mi rédijó
nezaváhám neřešim co za něj dám
už nikdy nebudu sám

mít svoje rádio..

já mam svý rádio…

já tak už ho mám
vracim se Žižkovem sám
přemejšlim kam si ho dám
když vzali mi rédijó
vosmahlej pán hrozil mi ať mu ho dám
nebo si vezme ho sám

škrcení čuníka gumou od tepláků…

(R2R/Protheus)

asi si změnim status jinak říct ti neumim
že to dneska skončíme nebo si tě beru
co z toho se rozhodnu až se probudim
prostuduju horoskop na mým computeru

řek jsem jedný slečně jestli zajde na pokec
prej ať zapnu icq no to je teda věc
do multifunkční židle vmáčknem svoje pozadí
jak budem dělat děti to nám Gůgl poradí

hřiště zejou prázdnotou jsou prázdný kina kluby divadelní sály
do tmy ze všech oken září obrazovky na nich síť pro sociály
na plagátech usmívá se
americká krása zdá se
cokoliv dá doraž zase
když jsi tlustej jako prase
dříve se ti všichni smáli
to my ne my jsme síť pro sociály

asi si změnim status aby každej věděl hned
že jsem se pěkně vykakal anebo zrovna jim
to mi hlava nebere kam spěje tenhle svět
co bude z lidí za sto let no to vám nepovim

povídá mi ta slečna no ty jsi vážně out
ty seš padlej na hlavu nebo ňákej skaut
řikám milá pani já jsem asi oboje
až jednou můj čas přijde já chci umřít ve stoje

hřiště zejou prázdnotou…

krev se v žilách bouří rozum volá o pomoc
čím blbější je stádo tím má pasák větší moc
každej to nerad slyší ale asi je to fér
vlastní lhostejností si říkáme o průser

hřiště zejou prázdnotou…

(Dymo/Protheus)

davem se prodíráš přesto že jsi sám
svý tělo necítíš
žiješ i umíráš tenhle pocit znám
co přijde dobře víš

skoč

smůla se ti jak stín na paty lepí
setřást chceš jí jen jsi málo zlej
stádo tupců jako ovce jsou slepí
odpověď už nehledej

může se stát že prostě nemáš kam jít
celej svět zkurvenej tě drží za stěnou
může se stát že prostě nestačí chtít
život máš stracenej v hospodě nad pěnou

nechat si kálet na hlavu zavřený voči
abych nevidel ty voly co se světem točí
nikoho se neptat lepší nevědět než vědět
každej den se strachem vstávat že mě pošlou mě sedět

davem se prodíráš přesto že jsi sám…

skoč

smůla se ti jak stín na paty lepí

ty bys chtěl víc než jenom dýchat a žít
tenhle svět zkurvenej tě k tomu donutí
ty bys chtěl víc bohužel zbejvá jen snít
dokola utápět čas divnou pachutí

davem se prodíráš…

(Dymo/Dymo)

nechceš si zmačkat všechny svý sny
vojebat každýho za každou cenu
někdy si měl i přešťastný dny
dneska se zasměješ už máločemu

proč se ti nedaří plivanec ve tváři
někdo ti vytrhal listy v tvym scénáři
o lepší život napíšeš si lichváři
miláčku říkej si tlustýmu bachaři

mlhavou představou o lepším zejtřku
stáváš se potravou hladovejch hejsků

my sme ty voliči životních cest
prosíme boha o dostatek jídla
i malí lupiči nechaj se svést
dohola oškubou každýmu křídla

proč se ti nedaří…

mlhavou představou o lepším zejtřku
ládujou tě
stáváš se potravou hladovejch hejsků
zežerou tě

krademe tužky draze pak cálujem tanky a pušky nemáme dost
ČEZkejm pirátům odměny darujem benzín je na splátky došla ti už trpělivost
mlhavou představou o lepším zejtřku
ládujou tě
stáváš se potravou hladovejch hejsků
sežerou tě
větou pak laskavou pošlou tě čertu
oblafnou tě
daněma vysajou beze všech žertů
přejedou tě

(Dymo/Protheus)

ve zprávách mi řeknou
jaký mám volit strany
jestli se všim seknout
stát frontu na banány
ve zprávách mi řeknou
kdo zlobil kdo je svatej
z vraha bude apoštol
z anděla čert rohatej

stačí jen když si zaplatíš
v pohodě můžeš jít
prachy točej světem
stačí jen když si zaplatíš
kdo z nás to vysvětlí
našim i jejich dětem

nic není jak se zdá
dozvim se z médií
jak pravda vypadá
nic není jak se zdá
děda si posteskne
jak žil si zamlada
nic není jak se zdá
dozvim se z médií
jak pravda vypadá
nic není jak se zdá
nikdo se nediví
hlava to nezvládá

ve zprávách mi řeknou
kdo všechny prachy ztratil
dávno už je za horama
aby něco vrátil
ve zprávách mi řeknou
kdo za to půjde sedět
no lidi přece nikdo
to byste mohli vědět

stačí jen…

nic není jak se zdá…

(Gorgy, Protheus)

Ráno jsem se probudil já měl v noci sen
přišel jsem v něm o práci no to zase bude den
umyl jsem si oči a nestih chytit vlak
celou cestu pěšky no mě snad trefí šlak

Hej no to snad není možný
hej no to si děláš prdel

Hned jak jsem tam přišel všichni už tam seděli
protažený ksichty vidim že jsem v prdeli
koukej mazat za šéfem průser to si piš
snižujeme stavy zejtra chodit nemusíš

Plameny pálí stráví vše co znám
myšlenky nebezpečný mám
plameny pálí zpět se nedívám

Motám se jak vožralej to nebyl žádnej sen
najednou jsem zakop vo pixlu s benzínem
všude se to rozlilo co jsem dělat měl
tak jsem škrtnul sirkou a z okna vyletěl

Hej no to snad není možný
hej no to si děláš prdel

Ráno jsem se probudil já měl v noci sen
přišel jsem v něm o práci tak radši nejdu ven
zůstanu dnes doma a nechám ujet vlak
za tohle přijdu o místo a dobře mi tak

Plameny pálí…
Plameny pálí…

(Protheus, Protheus)

Od chvíle co jsem se narodil
pořád jen poslouchám pitomý kecy
o tom jak bych se měl zapojit
svou trapnou úlohu v systému mám
než bych takhle sebe zahodil
to radši ať se smažim v peci
odřízni mi temeno lebky
zbytek si vykuchám sám

Odřízni mi temeno lebky
zbytek si vykuchám sám
odřízni mi temeno lebky
zbytek si vykuchám sám

Odřízni mi temeno lebky…

Doufám že mi někdo vysvětlí
proč jenom já se musim snažit
do prdele furt mám někomu lízt
abych na chleba si vydělal
až se zase znova narodim
tak už tohle nechci zažít
odřízni mi temeno lebky
zbytek si vykuchám sám

Tak dost už stop tohle nevydejchám
hraješ si se mnou z toho chce se mi blít
tak dost už stop tohle rozhodnu sám
lepší bejt mrtvej než tu zaživa hnít

Odřízni mi temeno lebky…

Tak dost už stop…

(Dymo, Protheus) 

V krku je troud písek a štěrk
trůní si tam snad sám čert
hospoda zavřená pusťte mě tam
tohle snad musí být žert

Ty jsi ten kdo žízeň uhasí
já víc budeš-li chtít zaplatim rád
tak víc už nezdráhej se
na nic se neptej otevři sál
i když je brzo narážej
náladu mám na karneval

Dejte mi pít
když slunce je tak žhavý
a pořád svítit musí
malý dítě ví
mít žízeň není zdravý
voda se mi hnusí

Dejte mi pít
na sympatie vzájemný
každej ať to zkusí
malý dítě ví
mít žízeň není příjemný
a pít se prostě musí

Tak už mě chytli tak už jsem tam
dva roky natvrdo no to se mám
soudce tlouk kladivem a už jsem jel
já jsem nic neukrad jen žízeň měl

Ty jsi ten…
Dejte mi pít…

Hmm aha tak ty máš dneska zavřeno
no to se nedá nic dělat
já si otevřu sám mám v autě autogen
ne to vůbec nevadí
jenom mam chuť tě zabít víš
a to jsem tě jenom slušně poprosil o něco k pití
ty zlobivý hochu…

Dejte mi pít…

(Dymo, Protheus)

Jak stádo ovcí tupě na trůn zírá
nic jinýho nevidí než že prachy má
dolary má barely má
smírná vlídná
zkus poprosit o milost a třeba ti dá

Ty jsi ten global hýrou
ty jsi Hámeriká
ty jsi ten global hýrou
ty jsi ten global hýrou
ty jsi ten smrdíš sírou

Zkrvavenou pěstí prapor s hvězdou svírá
přes hromady mrtvol se vlastenectví domáhá
dolary má barely má
smírná vlídná
jejím orlím zrakem jsme vysvlečený donaha

Ty jsi…

Já teď pokládám hlavu na polštář
jak světlo záříš tmou
Hámérikó mě ovládáš
navždy zůstaň mou

Co si vůbec myslí že se tak zpatra dívá
prstíčkem když zahrozí hned všichni přilezem
dolary má barely má
smírná vlídná
hotdog si strč do prdele než tě nakopem

Ty jsi…

Já teď pokládám…

Jsem sám Háméríkó
jak světlo záříš tmou
jsem sám Hámérikó
navždy zůstaň mou

(Neumann, Protheus)

Skutečnost odmítám
přednost dávám představám
společnost nevítám
s tmou si hrávám když jsem sám

Kde jsi
když oslabují moji víru
kde jsi
ať peklo šíří mor a síru
kde jsi
když slepí ničí to co mám rád

Jak snadno se dýchá když tě mám
nepopírám
jak snadno se dýchá nejsem sám

Světlo proklínám
přednost dávám temnotám
přítomnost nevnímám
když se vzdávám hodinám

Jen ty
ať stvůry pekel světlo spatří
jsi bůh
znič je všechny to jim patří
jsi král
kajícníkům budem se smát

Jak snadno se dýchá…

Otče náš
vidíš mojí víru
tak mi dej
z nebe svojí sílu
přiložím
trochu ruku k dílu
nejsi v tom sám

Jak snadno se dýchá…

(Dymo, Protheus)

Jsi hvězda jasná já jsem jen stín
o tobě zdát si nenechám
radši se probudim a vim
nejsi nic tak táhni..

Postava krásná každej chce tě mít
já tě prosit nebudu
takže klidně můžeš jít
nejsi nic tak táhni..

Doba je zlá a zítřek nejistej se zdá
co dneska máme zítra nemusíme mít
tak nebuď hloupá tahle chvíle nepočká
kdoví co přijde jestli já tě budu chtít

Tak co si myslíš že navrch máš
za pár let nezbude nic
z toho jak teď vypadáš
nejsi nic tak víš co
hovno..

Budeš sedět doma zašívat a prát
žes to chtěla jinak
nikdo nebude se tě ptát
nejsi nic tak víš co
však ty už víš..

Doba je zlá..

Jako dým se nad parketem vznáším
šeptám Ti do uší
půllitrem rumu poslední plamen vzdoru zháším
pojď tam kde nikdo neruší

Doba je zlá…

(Neumann, Protheus)

Nenech se rušit
Neser

Řekni mi kámo co si furt stěžuješ
jak píčus se tváříš přitom nemáš se zle
tak řekni kámo co si od toho slibuješ
všechny tim jen nasereš tak vo co ti jde

Moje problémy nikoho nezajímaj svoje mi všichni cpou
vo co ti jde tak kurva vo co ti jde
pořád po mě někdo něco chce ale pro mě nikdo nic neudělá
vo co ti jde tak kurva vo co ti jde
nemám ani chvilku času na sebe co mám dělat
vo co ti jde tak kurva vo co ti jde
vůbec nevim co tu dělám tady to nemá smysl
vo co ti jde tak kurva vo co ti jde

Můžeš bejt rád že jsi naživu
nic netrvá na věky věků
když za vzduch ne tak aspoň za hlínu
ve který stejně zkončíš ty zmetku

Až budeš starej všichni zády se votočej
čas celkem kvapí takže honem se vzchop
tvý blbý kecy těma létama se zúročej
prostě ty debile jen kopeš si hrob

Tak už mě neser…

Nemám tě rád nemám tě rád tak táhni pryč…
táhni pryč…

Můžeš bejt rád že jsi naživu…

(Dymo, Protheus)

Lidi mě fakt žerou
a vůbec mi to nevadí
pro všecky svý kámoše jsem hajzl zkurvenej
hlavně že maj zájem
prachy mi to nahradí
já jsem synek protekční a parchant sobeckej

To se mi líbí
my jsme tak dobrý
na ty co nás pomlouvaj my můžem z vejšky srát
tohle mě baví
že jsme tak dobrý
všechny vás tu ponížíme hned jak začnem hrát

Jen se pěkně ulejt
kapsy vatou narvaný
hrát debilní škváru aby dav mi rozumněl
po zádech druhejch šplhat
když prdele jsou zabraný
já jsem synek protekční tak co bys chtěl

To se mi líbí…

Občas něco ukrást
hity nejsou přibitý
ten kdo z davu netrčí dotáhne to dál
psát pitomý texty
pro lopaty vylitý
já jsem synek protekční a jednooký král

To se mi líbí…

(Dymo, Protheus)

Proč je všechno jako dřív a koho mám jít volit
kam si mám jít stěžovat když mě chce stát solit
proč se musím pořád dřít a mít jen hovno z toho
chci si trochu slušně žít a to snad není mnoho

Stát na nás z výšky močí
a smysl uniká
kolo štěstí už se točí
od nikud do nikam

Kam se kouknu hned mě někdo holí tak se radši nedívám
smysl už nehledám smysl už nehledám
a ty asi nevíš jak to bolí když tě pošlou ke kytkám
smysl už nehledám smysl už nehledám
možná je to stejně všechno marný tak už smysl nehledám
já nehledám já nehledám…

Proč jsem se tak narodil že budu pořád chudej
proč jsem něco nezdědil jako každej druhej
jako vůl mám poslouchat a o život se bát
že na starý kolena mi důchod nechtěj dát

Stát na nás z výšky močí…
Kam se kouknu…

(Dymo, Černý)

Tak mi řekni voč tu běží fízluješ a čumíš
pod kabát mi strkáš pracky tak co ještě umíš
divnej ksicht a hadí voči koukej mazat pryč
sbal si to svý nádobíčko než vytáhnu bič

Proč mám jednu velkou slabost práskat tyhle zrůdy
vodkud to k nám všechno leze a hlavně kudy
když se plazej po chodníku dvě pětky jim hodíš
za rohem máš kudlu v zádech ve špíně se brodíš

squadra razora
bát se jich máš
squadra razora
squadra razora
snad je nepotkáš
squadra razora
squadra…

Dobrý ráno dobrej den teda vlastně večer
zabiju tě stará svině zmlkni přestaň ječet
divnej ksicht a hadí voči neutečeš pryč
rána padla klec se zamkla dopadl i bič

squadra razora…

(R2R, Protheus)

Dvojice bizarní pořád tu stojí
časopis v ruce má
to já bych věděl rád
odkud se rojí
kde bere odvahu a drzost svojí

Dvojice bizarní náhle se zjeví
když mozek vymejvá
každej je dobře zná
to jak jsou levý
všechno ti seberou a dělaj že nic neví

Chytil mě nějakej pán že prej jsem vyvolenej
celej svět zachránit mám k tomu jsem povolán
to je snad nějakej fór ten chlap je vykropenej
stačí prej peněžní dar a budu světa pán

Povolán jsem povolán povolán jsem
jsem povolán povolán jsem světa pán

Dvojice bizarní navždy tu budou
tiše si v koutě stát
zástupy věřících
zblbnutý nudou
jejich kecům uvěří a poslouchat je budou

Chytil mě nějakej pán…

Jsem tak zblázněný do tebe Ježíši
jen ty mě zajímáš já chci jen za tebou jít
jsem tak zblázněný do tebe Ježíši
svět mě nezastaví k tobě se obrátím

Chytil mě nějakej pán…

No to jsem rád že tě vidim hochu
Seš nějakej bledej
Z tvý protažený tváře soudim
Že jsi sám

Tak pojď!
Vždyť ty se jenom vznášíš
Pojď!
Buď král!

Ref.:
Ten, kdo je se mnou už hranice nevnímá
To se zdá
Buď jako suprstár!
Tak poleť se mnou vyrazíme ke hvězdám
To ti dám
Jen já

Kapitán Heroin! Kapitán Heroin!
Kapitán Heroin! Kapitán Heroin!

Potkávám tě na ulicích
Smrt ti v patách kráčí
No tak vidíš že jsem nelhal
Skutečně nejsi sám

JÁ!
Jsem ten kdo se teď vznáší
JÁ!
Jsem král

Ref.

Kapitán Heroin!

Ref.

Kapitán Heroin! Kapitán Heroin!
Kapitán Heroin!

Přízrak ze sna jako laň kráčí,
slunce pálí, vítr fičí mešitou
Kroky tiché po písku a po bodláčí,
pohled temný, tvář má šálem zakrytou

To je snad anděl,
no to je pěkný
Z nebeských výšin,
převtělil se v ženu

Strach mám jen já, kam se propadám,
lezu dál po kolenou vstříc temnotám
Tělo mý už dál chutě nezvládá,
prosím, zůstaň se mnou ať nejsem sám

Kůže bílá zpod hábitu prosvítá,
záře zlata a nefritových pokladnic
Příslib dává je jak růže rozvitá,
oheň pálí, nezůstane za mě nic

To je snad anděl,
no to je pěkný
Z nebeských výšin,
převtělil se v ženu

Strach mám jen já, kam se propadám,
lezu dál po kolenou vstříc temnotám
Tělo mý už dál chutě nezvládá,
prosím, zůstaň se mnou ať nejsem sám

Přízrak ze sna s ránem barvu ztrácí,
hlava prázdná, probouzím se se ženou
Žádný pohled na sebe už neobrací,
svojí krásou navždy s léty ztracenou

Strach mám jen já, kam se propadám,
lezu dál po kolenou vstříc temnotám
Tělo mý už dál chutě nezvládá,
prosím, zůstaň se mnou ať nejsem sám

Bylo to v létě když v parku se potkali,
jasný jim bylo to hned,
že je to láska kterou dávno hledali,
co trvá víc něž tisíc let

jdou
a v dáli se ztrácí,
nikdy už nezmění směr
jdou
a ticho se vrací
mávnutím holubích per

jdou jdou se ztrácí,
jdou jdou co bude dál?
jdou jdou se ztrácí,
jdou jdou ticho je král!

jdou jdou se ztrácí…

po chvilce štěstí náhle s hrůzou poznali
pádem že končí se let,
že každá láska stejně skončí v prdeli
nakonec změní se v led,

jdou
a v dáli se ztrácí…

a je tu nekonečná beznaděj
nic nezmění ač se vzpíraj,
už jiný rozhřešení neviděj,
než ukončit ten svůj posranej…

jdou
a v dáli se ztrácí…

Seš mrtvej!
Copak to nevidíš?
A to že dejcháš je jen pitomej sen
Seš mrtvej!
Copak to nevidíš?
A to že dejcháš, to se ti jen zdá

Lidi jak stíny furt světlo hledaj
a nemůžou najít svůj cíl
Otázky kladou, odpovědi nemaj
No to bych blil!

Seš mrtvej!
Copak to nevidíš?
A to že dejcháš je jen pitomej sen
Seš mrtvej!
Copak to nevidíš?
A to že dejcháš, to se ti jen zdá

Na dosah ruky odpovědi leží,
stačí oči otevřít
Dokud nepochopíš o co tu běží
tak nikdy nebudeš žít

A ty máš pocit, že čas něco změní
To věřim, že bys byl rád
Po dlouhý noci přijde probuzení
Jsi blázen, já musím se smát

Seš mrtvej!
Copak to nevidíš?
A to že dejcháš je jen pitomej sen
Seš mrtvej!
Copak to nevidíš?
A to že dejcháš, to se ti jen zdá

Na dosah ruky odpovědi leží,
stačí oči otevřít
Dokud nepochopí o co tu běží
tak nikdy nebudou žít

A ty máš pocit, že čas něco změní
To věřim, že bys byl rád
Po dlouhý noci přijde probuzení
Jsi blázen, já musím se smát

Svoji porci emocí máš v pojišťovně štěstí
když chcěš sbalit holku, tak pošli hustou SMS
Riskujeme bej rizika, ovladače v pěsti
Sex už jenom po netu, tak skoncujem s tim ještě dnes!

A ty máš pocit, že čas něco změní
To věřim, že bys byl rád
Po dlouhý noci přijde probuzení
Jsi blázen, já musím se smát

Teď už snad vidíš, že jen se to změní
Konečně přestal ses bát
Upadnout v milosrdný zapomnění.
A na víc se nemusíš ptát

Bez tebe, všechno je snažší
ty mě jen strašíš
bez tebe, mě zase baví
nápady hravý
bez tebe, jsem sám sebou
bytostí celou
bez tebe, mi chutná pivo
a celej život

Leptáš mě jako kyselina
deptáš mě jako kyselina

Myslíš, že jseš můj ochránce zásad
jediná šance, jediná spása
princezna ze snů, měřítko krásy
o lepší můžu nechat si zdát si
Mám si tě vážit, mám si tě hýčkat
nebo se vůbec nedočkám zítřka
víš přesně nejlíp, co je mi třeba
jenže se dýchat v tý kleci nedá

Bez tebe, mě nezajímá
bulvár a špína
bez tebe, zvysoka kálím
na seriály
bez tebe, vychutnám znova
neslušný slova
bez tebe, čeho se lekám
táhni už někam

Leptáš mě jako kyselina
deptáš mě jako kyselina

Myslíš, že jseš můj ochránce zásad
jediná šance, jediná spása
princezna ze snů, měřítko krásy
o lepší můžu nechat si zdát si
Mám si tě vážit, mám si tě hýčkat
nebo se vůbec nedočkám zítřka
víš přesně nejlíp, co je mi třeba
jenže se dýchat v tý kleci nedá

Leptáš mě jako kyselina
deptáš mě jako kyselina

Leptáš mě jako kyselina
deptáš mě jako kyselina